V sobotu 7. června 2008 u Žirovnice v okolí autokempu Panistávka proběhlo krajské kolo závodu vlčat o putovní totem náčelníka a závodu světlušek o putovní vlajku náčelní. Někteří již přijeli o den dříve vlakem do nedalekého Stojčína a přespali v chatkách a stanech na břehu rybníka Budín.

Start první šestky byl v 9:50 hodin. Na trať vyběhlo celkem 17 šestek z různých koutů kraje Vysočina.

Ti co nebyli na trati se věnovali povětšinou chůzi na chůdách a fotbálku. Někdy po 12:30 to pak nahoře zahřmělo a začala dlouhá průtrž mračen. I kroupy padaly a trochu se ochladilo. Některé hlídky tak musely dodělávat mapové znalosti v místním Pentagonu. Půlka hlídek byla mokrá a někteří až na kost.

Zde musím vzpomenout příhodu, jak něžně se staraly vůdkyně Pavča se Zuzkou o své Sasanky a nabádají je, aby si oblékly na sebe něco co mají ještě suchého. Samozřejmě hned je napadlo, že teplou záchranou budou suchá pyžamka. Vtom jedna světluška říká, ale já ho mám taky mokrý, já ho mám na sobě pod krojem. Co dodat? V ten moment musí pomoci ostatní.

Na trati bylo celkem osm disciplín: lovení perletě (první pomoc), trokas a burgus (fyzická zdatnost), čamrda (manuální zručnost), pokračovací škola (paměť), hospodářská krize (vyhledávaní info a komunikace), Mac Kinleyův zákon (poznávání přírody), poslední sbohem (vztah k vlasti a skautingu), nový svět (schopnost orintace). V tabulce máte přehled jak to celkově dopadlo.

Nádherného dřevěného vlčka s malou kronikou si odnesla vlčata z Chotěboře. Na přítomném předsedovi KRJ Vysočiny bratru Manovi bylo vydět jak se dme pýchou. Bodejť ne, jsou to přece vlčata od nich. U světlušek zvítězily světlušky z Budišova. Již suchý bratr Bobr se také dmul pýchou. Když jsem viděl toho vlčka a vlajku, moc se mi líbili a chvíli jsem si přál být zase malý a pokusit se tuto trofej na rok pro svůj oddíl získat. Samozřejmě v mém případě by šlo o vlčka. Výše jmenovaným blahořejeme k postupu do celostátního kola ZVaS, které proběhne 26.-28.9.2008 v Olomouci.

Kdo měl zájem mohl se dozvědět i o historii Žirovnice. Víte, že se zde kdysi vyráběly perleťové knoflíky? Já to nevěděl. Viděli jsme odpad z výroby knoflíků - takové zbytky z mořských lastur a ulit, ve kterém byly jedna dirka vedle druhé. Dokonce bratr Akela donesl velikého perleťového motýla. Já jsem od něj dostal obří perleťový knoflík o průměru 37 mm. Su na něj dost pyšnej.

Závěrem bych chtěl jménem KRJ velmi poděkovat sponzorům cen a hlavně přístavu vodních skautů Modrá Kotva ze Žirovnice, kteří se přípravy zhostili na jedničku. Děkujeme

SeSLe Jezevec

Ve fotogalerii se můžete mrknou na pár foteček.
Můžete mi i nějaké poslat na mail Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript - přidám je. Díky předem, i za nějaký text.